Redukce váhy u HS: „adjuvantní terapie“
Obezita, globální epidemie, dnes napříč lékařskými obory velmi skloňované téma.
Nejenom proto, že jsou na dostupná nová a účinná antiobezitika.
Víme, že tuková tkáň je metabolicky a hormonálně aktivní, působí pro-zánětlivě.
Míra obezity ovlivňuje léčebnou odpověď a koreluje s tíží postižení HS.
Významně stoupá počet obézních dětí a adolescentů. Období puberty, je také věk, kdy se nejčastěji objevují první známky HS.
Pokud stanovujeme nadváhu a obezitu, nestáčí nám jen váha a výška, další důležité parametry jsou: zastoupení tuku v těle, obvod pasu a poměr pasu k bokům.
WHO definuje obezitu jako nadměrnou akumulaci tuku ohrožující zdraví a stanovenou BMI nad 30 kg/m².
Obezita představuje jeden z nejvýznamnějších rizikových faktorů pro rozvoj HS
Mechanismy interakce Obezity a HS
- Mechanické Tření a Isomorfní Fenomén: Zvýšená distribuce periferního tuku u obézních pacientů způsobuje mechanické tření v intertriginózních oblastech, což zhoršuje HS. U pacientů s HS dominují zánětlivá ložiska v místech zvýšeného tření (podbřišek, mezi stehny, pod prsy). Tvorbu atypického HS ložiska na podkladě zvýšeného mechanického tření můžeme pozorovat například i v oblasti amputačního pahýlu naléhajícího na protézu.
- Mikrobiomová Dysbióza: U obézních pacientů s HS bylo prokázano specifické bakteriální složení v rámci kožního i střevního mikrobiomu a to ve prospěch bakterií z kmene Firmicutes, zejména Staphylococcus aureus a Enterococcus. Kožní dysbióza může hrát roli ve vývoji a progresi HS.
- Prozánětlivý Cytokinový Profil: Obezita i HS jsou spojeny s chronickým nízkostupňovým zánětem. Adipocytokiny jako IL-1β, IL-6, TNF-α, visfatin a resistin jsou u obou stavů zvýšené. Nadbytek viscerálního tuku vede k produkci zánětlivých mediátorů, které přispívají k rozvoji HS a jeho komplikací.
Redukce Hmotnosti jako Adjuvantní Terapie
Evropské a britské dermatologické společnosti doporučují redukci hmotnosti jako podpůrnou léčbu HS. Studie potvrzují, že snížení tělesné hmotnosti vede ke zmírnění příznaků HS a nižší frekvenci vzplanutí. Kromě konvenčních dietetických intervencí jsou nadějné výsledky zaznamenány s využitím agonistů GLP-1 receptorů (semaglutid a liraglutid). Tyto látky nejen snižují hmotnost, ale také působí protizánětlivě nezávisle na změnách hmotnosti. Dle studií mají pozitivní vliv i na řadu komorbidit spojených s obezitou a diabetem (obstrukční spánková apnoe, metabolicky syndrom)
Závěr
HS a obezita tvoří začarovaný kruh, který je nutné řešit komplexně. Modifikace životního stylu a redukce hmotnosti by měly být nedílnou součástí léčby HS. Interdisciplinární přístup zahrnující dermatology, specialisty na obezitu a nutriční terapeuty může výrazně zlepšit prognózu pacientů. Budoucí studie zaměřené na farmakoterapii cílící na adipocytokiny a prozánětlivé cytokiny mohou otevřít nové možnosti léčby HS v souvislosti s obezitou.
Literatura
Mintoff, Dillon, et al. „Obesity and hidradenitis suppurativa: targeting meta-inflammation for therapeutic gain.“ Clinical and Experimental Dermatology 48.9 (2023): 984-990.
Kluger, Nicolas, et al. „Hidradenitis suppurativa or hidradenitis suppurativa-like lesions located on amputation stumps? Description of 2 cases.“ Skin Appendage Disorders 6.1 (2020): 37-40.
Haskin, Alessandra, Alexander H. Fischer, and Ginette A. Okoye. „Prevalence of firmicutes in lesions of hidradenitis suppurativa in obese patients.“ JAMA dermatology 152.11 (2016): 1276-1278.
0 komentáøù