Měla jsem tu možnost účastnit se 14. konference EHSF, která se tentokrát konala v litevském Vilniusu.
Program 3 denní konference zaměření čistě na hidradenitis suppurativa byl nabitý. Přednášeli zde přední evropské i světové osobnosti zabývající se problematikou této choroby.
Jelikož nedávno vyšly v časopise JEADV (Journal of the European Academy of Dermatology and Venereology) nové evropské doporučené postupy pro léčbu hidradenitis suppurativa (1), byl komentář těchto postupů stěžejní přednáškou konference. Lze říci, že na chorobu musíme pohlížet už iniciálně jako na systémovou se všemi dalšími následky.
HS je nutno léčit co nejdříve (v tzv window of opportunity), abychom předešli formaci drénujících tunelů a četných ireverzibilních jizvení. Víme, že drénující tunel je nositelem zánětu, je chronicky kolonizován anaerobními bakteriemi a probíhá v něm proces fibrotizace.
Proto je nutné cílenou léčbu zahájit včas, u antibiotik je nově doporučována také intravenózní aplikace Clindamycinu 600mg/den á 8 hod po dobu 5 dní, zejména u těžších forem HS a zdá se i benefitem jako léčba perioperační v rámci HS.
Je již nezbytností využívat další skórovací systémy k již známému Hurley score a to Hidradenitis suppurativa clinical response (HiSCR) – využívaný nejdéle v rámci klinických studiíí již s adalimumabem. Jeho nevýhodou však je, že nedokáže dynamicky sledovat drénující tunely a proto se nyní preferuje spíše IHS4 score v rámci klinické praxe a IHS4-55 score pro sledování odpovědi na léčbu.
Dále je při sledování pacienta doporučeno monitorovat kvalitu života podle DLQI score, v klinických studiích pak užíváme specifický score na kvalitu života u pacientů s HS tzv HiSQOL. (2) Víme, že léze HS jsou velmi bolestivé, proto monitorujeme pain VAS (Visual analogue scale), ale mohou i svědit – itch VAS. Musíme myslet i na jednu z nejčastějších komorbidit HS a to je deprese, dotazník např MDI (Major Depression Inventory).(3)
Velkým pomocníkem při diagnostice HS je sonografie, je zde totiž velké riziko, že HS choroba má větší rozsah, než je klinicky patrné. V únoru 2025 vyšel zcela nový mezinárodní konsenzus pro užití ultrazvuku v diagnostice HS a my jsme měli tu čest je slyšet přímo od autorky. (4)
V rámci konsensu se autoři shodují, že ultrazvuk by měl být přítomen na pracovištích zaměřených na léčbu HS a je toho času nejlepší metoda pro plánování zejména chirurgických procedur HS. U sonografie HS bychom se měli zaměřit na ložiska typu: pseuodcytsty, kolekce tekutiny, tunely, dilatace vlasových folikulů a alterace dermální echogenicity. Rekurence ložiska HS v již odoperované lokalitě je doporučena vyšetřit právě sonograficky. Ultrazvuk o frekvenci 50 MHz a vyšší nám pomůže rozpoznat již subklinické léze jako mikrotunely a formující se tunely, které zatím nejsou palpovatelné. Dobře nám také určí rozsah plánované operace HS. Navíc jsou dnes dostupné velmi výkonné přenosné ruční UZ sondy, které lze pomocí wifi a aplikace propojit s tabletem či mobilem. Při diagnostice HS pomocí ultrazvuku máme nový scorovací sytém modified SOS-HS a US-HSA.
Do budoucna je v rámci zobrazovacích metod velmi slibná i pomoc umělé inteligence (AI).
Co se týče operativy, byla přínosná přednáška plastického chirurga Michaela Schenkera působícího v Dubaji, který zdůrazňoval holistický přístup operativy pacientů s HS. Podstatný výstup z této přednášky byl, že metodou deroofing můžeme v jedné době odstranit vícero drobných tunelů a to i u velmi rozsáhlých ložisek HS, například v oblasti podbřišku či genito-femorálně. Tím snížíme celkovou zánětlivou nálož problematického ložiska a lépe si ho tak připravit na následnou širokou excizi.
Dále Dr. Elia Rosi z Itálie zdůrazňoval ostražitost a bezpečnou monitorace dlouhodobé antibiotické terapie u pacientů s HS. Z praxe víme, že antibiotik za život vystřídají mnoho a často je užívají dlouhodobě.
Závěrem je nutno dodat že HS je stále choroba o které je třeba rozšiřovat povědomí a to u laické, ale i odborné veřejnosti. Protože dle statistik je to z 54-80% stále až dermatolog, kdo stanoví pacientovi diagnózu s HS, a to v průměru až za 7 let od počátku choroby
Reference:
1. Zouboulis CC, Bechara FG, Benhadou F, et al. European S2k guidelines for hidradenitis suppurativa/acne inversa part 2: Treatment. J Eur Acad Dermatol Venereol 2024.
2. Kirby JS, Thorlacius L, Villumsen B, et al. The Hidradenitis Suppurativa Quality of Life (HiSQOL) score: development and validation of a measure for clinical trials. Br J Dermatol 2020;183:340–8.
3. Onderdijk AJ, van der Zee HH, Esmann S, et al. Depression in patients with hidradenitis suppurativa. J Eur Acad Dermatol Venereol 2013;27:473–8.
4. Wortsman X, Alfageme F, Dini V, et al. International consensus statement on the use of ultrasound in hidradenitis suppurativa. Journal of the European Academy of Dermatology and Venereology n/a n/adoi:10.1111/jdv.20600.
0 komentáøù